Aktivní zadní diferenciál podporuje jízdní dynamiku
V posledních dvou desetiletích se většinou u sportovně laděných automobilů objevuje stále častěji tzv. aktivní diferenciál jako důležitá součást pohonu všech kol. V současnosti sází na techniku aktivního zadního diferenciálu především značky Audi (sportovní diferenciál), BMW (Dynamic Performance Control), Honda (SH-AWD) a Mitsubishi (AYC). Základní myšlenka aktivního zadního diferenciálu je ve všech případech stejná, jednotlivé systému se liší více nebo méně pouze ve způsobu její realizace.
Přínos aktivního diferenciálu spočívá v záměrném zvýšení otáček vnějšího zadního kola při průjezdu zatáčkou, čímž vzniká silový moment, který působí ve smyslu zamýšlené změny směru jízdy. Vůz díky tomu zatáčí s větší ochotou, aniž by docházelo ke zpomalení jízdy. Na vjezdu do zatáčky je větší hnací síla přenášena na vnější zadní kolo, které vozidlo do zatáčky doslova vtlačí. Na výjezdu ze zatáčky potlačuje přenos většího momentu na vnější zadní kolo nedotáčivost při akceleraci.
Zvyšování otáček příslušného kola se dosahuje vloženým převodem, který je připojován podle pokynů řídicí jednotky spojkou. Například Audi používá na každé straně diferenciálu sadu elektrohydraulicky ovládaných lamelových spojek, které připojují nebo odpojují přídavný planetový převod zvyšující rychlost otáčení příslušného kola o 10 %. U systému SH-AWD používaného ve vozech značky Acura/Honda jsou vícelamelové spojky ovládány elektromagneticky.
Výhodou aktivního diferenciálu je, že funguje nejen pod zatížením, ale i při jízdě setrvačností nebo při brzdění motorem. Na jedno zadní kolo lze přitom přenést až 100 % točivého momentu přiděleného zadní nápravě. Na rozdíl od elektronických uzávěrek a stabilizačních systémů nedochází k žádným brzdným zásahům nebo ke snižování výkonu motoru, a tudíž ani ke zpomalování vozidla. Aktivní diferenciál je samozřejmě propojen se stabilizačním systémem. Na rozdíl od ESP však reaguje rychleji, a díky tomu jsou četné zásahy ESP minulostí. Nevýhodou aktivního diferenciálu je kromě vyšších výrobních nákladů větší složitost konstrukce, s níž je spojená vyšší hmotnost.